Ředitelská konferenční místnost, Velitelství Federální výzvědné služby, soustava Renyn, EssencePomalá nemoc
Tibus Heth, ředitel Caldarského Providenčního Direktorátu a de facto vůdce Caldarského státu, seděl sám v čekárně Korporátní & rodinné praxe Dr. Yoshuna. Ovíval se hladkou, hnědou složkou, která na sobě neměla ani nadpis ani pečeť. Vánek, který vytvářela, byl lehký, ačkoli byl prudký v porovnání s žalostným kňučením klimatizační jednotky čekárny.
Za Stát
Skupina, která přistála na YHB-349 již byla žalostná. Konvoj byl přepaden malou patrolou při vstupu do soustavy a byl velmi rychle rozprášen, neboť Gallentské stíhače se na ně s chutí vrhly a přehnaly jejich formací. Velitel operace držel konvoj v těsné formaci, aby se vyhnul odhalení; ovšem sázka na to se nevyplatila. Ty lodě, které byly po prvním průletu útočníků doposud bojeschopné, zůstaly na místě a draze prodali své životy, takže ve zmatku vyklouzla jedna transportní loď typu Crane se stěží nedotčenou kostrou.
Lidská malba
[12. srpna YC 111]
„Řediteli, přišla pro vás zpráva.“
„Mám teď moc práce, Gerarde. Počká to?“
„Je mi líto, pane. Je to odpověď z Kanceláře jedna.“
Navždy otáčející se kola
Když výsadkové lodě přilétaly, Jeb i já jsme odpočítávali poslední sekundy do naší smrti – když ne z rukou invazních vojsk, pak z rukou našich lidí, z nichž někteří přísahali, že zemřou na nohou a vezmou s sebou všechny, útočníky i zrádce. Zrádci byli zjevně ti, kteří nechtěli zemřít a raději by strpěli jho Caldarských opratí.
Dvě smrti
Na podlaze hangáru, okázale vyzdobeném, čekalo stěží tucet lidí. Vlajky Amarrské říše se pomalu pohupovaly ve větru, který se zdál být všudypřítomným a chladným.