Kniha prázdnoty (Část druhá)
Vstali ještě v době, kdy ještě bylo chladno, a zatímco se písek pouště rozehříval na spalující teplotu, hloubili jámu. Akran velel vykopávkám, vydával příkazy, které byly obvykle ignorovány, zatímco Skar se připojil ke svým mužům a vydával rozkazy, kterých uposlechli. Odpoledne vedro o něco polevilo díky zesilujícím závanům větru, ale úleva měla jen krátké trvání. V podvečer se zvedl vítr, viditelnost klesla a na obzoru se začaly kupit mraky. Písek se dostával do všeho, a veškerá nedůležitá konverzace utichla, zatímco se kopáči soustředili na zem se zatnutými zuby a očima zúženými na škvírky.
Před přibližně patnácti sty lety, hned po ukončení Morálních reforem, kdy Amarrská říše začala prvními krůčky rozjíždět další průzkum a expanzi do vesmíru, kráčeli po poušti planety Athra dva muži, kteří hledali posvátný předmět, jeho objev by mohl, dle jednoho z nich, otřást základy Říše.
Kdyby kdokoli náhodou sledoval ten přesný bod ve vesmíru, viděl by jen lehké vizuální poruchy na pozadí hvězd. V mžiku oka byly vygenerovány gravitační síly hvězdy v oblasti jen pár kilometrů, stlačujíce tkanivo časoprostoru do dočasné singularity. Resonance této masy, když umlkla vzdálená vlna gravitačních pulsů, která ošálila fyzikální zákony vesmíru, vytvořila spojení mezi dvěma nesouvisejícími místy ve vesmíru: červí díra.
Fermar hleděl naposledy na slunce. Jeho dům byl na jednom z nejlepších míst na asteroidové těžební kolonii, takže když stál u okna obývací místnosti ve večerních hodinách, mohl vidět všechny lodě, které přilétaly i odlétaly.
Dej mi tu součástku, prosím. Díky.
Když se Silphy enDiabel náhle zastavila na okraji nástupní rampy lodi, zarazil se zprudka i její doprovod a rozhlížel se, zda je něco špatně. Doprovod trpělivě čekal na dráze pod žhnoucím sluncem Intaki po několik okamžiků, kdy ona stála absolutně nehybně a hleděla na zem.